Anthology of Yiddish Poetry
of Poland

אַנטאָלאָגיע פון דער ײִדישער פּאָעזיע
אין פּוילן

 
 
  Home  |  Index of Poets  |  About  |  Translators  |  Acknowledgments  |  Links  |  Contact Us  
 
 
  Home > Index > Aaron Zeitlin >    

     
 
 

 

Kiedyś w Polsce

 

 

 

Dopiero najpierw – dopiero teraz –

I już kiedyś.

Krzyżami pokryta

Głęboka dolina.

Teraz – już kiedyś,

Kiedyś w Polsce.

 

Warszawa, Sienna

Sześćdziesiąt i dziewięć.

Zmierzch zalewa

Całe szyby winem.

Na wąskim balkonie

Siedzimy ja i ty……

Nie, to nieprawda.

Lecz gdzie – gdzie?

W dolinie, w dolinie,

W dolinie krzyży,

Dolinie tego, co kiedyś.

Kiedyś w Polsce.

 

Księżyc – róża,

Róża na dachu,

Księżyc róża,

jasna noc.

I ja, i ty,

A oczach twych spokój,

I niebo obsypane

Złotymi nutkami.

Wszystko się rozegrało

Pod złotymi palcami

Boga, co jest muzykiem.

Słuchaj – czy słyszysz?

Dopiero teraz – dopiero co

Nie – nie –

Już dawno jest w dolinie

W dolinie krzyży

W dolinie kiedyś.

To było kiedyś.

Kiedyś w Polsce.

 

Odwieczne dopiero co,

Dopiero co niegdysiejsze,

Przestańże, przestań,

Nie maluj tych scen!

Dawno, dawno temu to było,

Dawno, dawno temu to było

I ciemna i wąska

Jest dolina niegdyś,

Kiedyś, dawno, dawno temu,

Był sobie kraj,

Kiedyś, dawno temu

Kiedyś w Polsce.

 

Aron Cajtlin, Lider fun Khurbn un Lider fun Gloybn, I, 1967.

przełożyła Bella Szwarcman-Czarnota

 

 

אַמאָל אין פּױלן

                                                           אַ רױז אױפ'ן דאַך,

                                             אַ ליכטיקע נאַכט.    

                                                                              (פון  אַ חדר-ליד)

אָט ערשט  ─  אָט איצט  ─

און ס'איז שױן אַמאָל.

ס'איז  אין צלמות,

דעם טיפן טאָל.

איצט  ─

און שױן אַמאָל,

                   אַמאָל אין פּױלן.

 

װאַרשע. שׂיעננע

זעכציק און נײַן.

דער פאַרנאַכט גיסט אָן

פולע שױבן מיט װײַן.

אױפ'ן שמאָלן באַלקאַן

זײַנען איך און דו  ─   ─  ─

נײן, נישט אמת.

 

נאָר װאו  ─  װאו?

אין טאָל, אין טאָל,

אין טאָל צלמות,

טאָל פון אַמאָל  ─

                    אַמאָל אין פּױלן.

 

אַ לבנה  ─  אַ רױז,

אַ רױז אױפן דאַך.

אַ לבנה אַ רױז,

אַ ליכטיקע נאַכט.

און איך און דו, אין דײַן אױג די רו, און אַ הימל באַשאָטן

מיט גאָלדענע נאָטן  ─

אַלץ שפּילט אונטער דער האַנט

פון גאָט דעם מוזיקאַנט  ─

הער  ─  דו הערסט?

אָט איצט  ─  אָט ערשט  ─

נײן  ─  נײן  ─

ס'איז לאַנג שױן אין טאָל,

אין טאָל צלמות,

טאָל פון אַמאָל.

געװען איז עס אַמאָל,

                      אַמאָל אין פּױלן.

 

פאַרצײַטיקער אָט-ערשט.

אָט-ערשטיקער אַמאָל.

הער אױף, הער אױף,

די בילדער נישט מאָל!

לאַנג, לאַנג איז עס געװען,

לאַנג, לאַנג איז עס געשען,

און פינסטער, טיף און שמאָל

איז דער טאָל פון אַמאָל.

געװען איז עס לאַנג,

אין ערגעץ אַ לאַנד,

אַמאָל, העט לאַנג  ─

                   אַמאָל אין פּױלן.

1946                 

--------------------------------------------------------------------------

לידער פון חורבן און לידער פון גלױבן (א),  (1967) , ז.51

.

.
 
 


 
Site Design by Twam
 
YiddishPoetry.org